|
|
Paměť jako politický fenomén: reflexe veřejné debaty nad zákonem o protiprávnosti komunistického režimu
Rybář, Pavel ; Znoj, Milan (vedoucí práce) ; Slačálek, Ondřej (oponent)
Cílem této práce je vytyčit základní rámce paměti komunismu, které se v polistopadovém režimu objevují paralelně s pokusy o politickou konstrukci minulosti. Na příkladu veřejné diskuse nad zákonem o protiprávnosti komunistického režimu a o odporu proti němu se řešitel pokusí ukázat hlavní zdroje antikomunistické rétoriky a symboliky a přiblížit, jakou úlohu sehrály v první polovině 90. let při vytváření politických identit. Zatímco první část práce prozkoumá pojmy, které umožňují využít koncept paměti v analýze politična, druhá část se zaměří na varianty interpretace minulosti v kontextu diskuse nad legislativou spadající do kategorie tzv. "vyrovnávání se s minulostí" (lustrační zákon, zákon o protiprávnosti komunistického režimu). Vychází český antikomunismus z dekomunizačních opatření přijatých v letech 1991-1993, nebo je naopak přijetí těchto opatření snahou o zjednodušení plurality politik paměti? Jsou pokusy o označení minulého režimu jako zločinného jedinou formou antikomunismu, nebo je antikomunismus prolnutím morální, právní a politická argumentace proti minulému režimu a jeho společenskému a právnímu řádu? Prostřednictvím analýzy různých typů výpovědí se řešitel pokusí navrhnout jednu z možností analýzy antikomunistického diskursu.
|
|
|
Paměť jako politický fenomén: reflexe veřejné debaty nad zákonem o protiprávnosti komunistického režimu
Rybář, Pavel ; Znoj, Milan (vedoucí práce) ; Slačálek, Ondřej (oponent)
Cílem této práce je vytyčit základní rámce paměti komunismu, které se v polistopadovém režimu objevují paralelně s pokusy o politickou konstrukci minulosti. Na příkladu veřejné diskuse nad zákonem o protiprávnosti komunistického režimu a o odporu proti němu se řešitel pokusí ukázat hlavní zdroje antikomunistické rétoriky a symboliky a přiblížit, jakou úlohu sehrály v první polovině 90. let při vytváření politických identit. Zatímco první část práce prozkoumá pojmy, které umožňují využít koncept paměti v analýze politična, druhá část se zaměří na varianty interpretace minulosti v kontextu diskuse nad legislativou spadající do kategorie tzv. "vyrovnávání se s minulostí" (lustrační zákon, zákon o protiprávnosti komunistického režimu). Vychází český antikomunismus z dekomunizačních opatření přijatých v letech 1991-1993, nebo je naopak přijetí těchto opatření snahou o zjednodušení plurality politik paměti? Jsou pokusy o označení minulého režimu jako zločinného jedinou formou antikomunismu, nebo je antikomunismus prolnutím morální, právní a politická argumentace proti minulému režimu a jeho společenskému a právnímu řádu? Prostřednictvím analýzy různých typů výpovědí se řešitel pokusí navrhnout jednu z možností analýzy antikomunistického diskursu.
|
host ::
RSS.